28.01.2007

Z hor
v rubrice ***nezarazeno***


Šest dnů lyžování je na mě prostě moc. Tak jsem pro jistotu ve čtvrtek nastydla a pátek jsem strávila v posteli. Škoda, že nemoc v sobotu neskončila.
Lyžování bylo až na výjimky parádní, dokonce nám asi dva dny svítilo sluníčko. A koneckonců lyžování v naproté mlze, kde je člověk na sjezdovce úplně sám a samotnou sjezdovku odhaduje podle obrysů tyčí v mlze... má to něco do sebe. Aspoň není třeba spěchat a uhýbat agresivnějším sjezdařům. Letos poprvé mě rozčilovali začátečníci. Ti parchanti si uzurpovali krásné pozvolné modré sjezdovky a tak mě znechutili, že jsem musela jezdit po červených a to je u mě co říct.
I mimolyžařský program jsme měli pestrý. Zašli jsme si na fondue, kde jsem musela dát za pravdu Kateřině, protože stejně dobré fondue si dokážeme udělat doma a budeme u toho mít větší pohodlí. Pak jsme zašli na raclette, kde jsem se poučila, že je třeba být trochu průraznější, protože ne vždy se vyplatí čekat až si dají porci ostatní. Petr s Ondřejem byli jeden den bruslit, Michalák s Kateřinou byli jiný den plavat a já jsem přečetla za 6 hodin Da Vinciho kód a vůbec jsem se neučila. A taky jsem krmila balkonové kočky. Jedna nám tam chodila a když jí Petr dal kousek párku, tak dlouho a trpělivě seděla za oknem a koukala na nás. Dokonce i mňoukala. Zatímco já jsem jí chtěla dát něco k jídlu, tak Petr ji chtěl vzít dovnitř. Jsme to ale milosrdní. Nakonec jsem koupila kočičí konzervu a následně pozorovala kočku, jak si poradí s porcí, která jí přes noc zmrzla. Dokonce to mám i nafocené.
V Ženevě jsme pak nakoupili zásobu šamponů na další rok a vrátili jsme se do Prahy.

28.01.2007, 20:32:00 . . .

10.01.2007

Mistryně odkladů
v rubrice ***nezarazeno***


Jsem mistryně odkladů, tak dlouho jsem odkládala učení na zkoušku z matematiky, až ji zítra píšu. A pozítří principy programovacích jazyků, což je jednoduchý předmět, kde mi zkouška pořád záhadně uniká. Že by to bylo, protože se tomu málo věnuju?
Aspoň že tyto nepříjmené povinnosti jsou v Brně vyvážené příjemnými nepovinnostmi a to zítřejší schůzkou s Mindou a potom s Flinkem a možná i pátečním koncertem Trchové. Tu sice neznám, ale Míša by přece nešla na něco špatného.

10.01.2007, 21:43:00 . . .

8.01.2007

Vepřové chipsy rulez!
v rubrice ***nezarazeno***


Zkouškové začalo tak nějak pomalounku a nenápadně. Možná je to tím, že pracuju, ale teď už mi dvě zkoušky za týden nepřipadají vražedné. Jestli je udělám, to už je druhá věc. Milé je, že už mám 11 kreditů, dva 4kreditové předměty a jeden 3kreditový kolokviový předmět. Nemilé je, že zkoušku z Matematiky III nejspíš opět neudělám. Nedosti na tom, že mi loni a předloni dělaly problémy integrály. Takové obyčejné. Letos bereme (kromě jiných lahůdek) integrály dvojné a trojné. A to jde naprosto, úplně mimo mě. Můžu se pokusit se to naučit, ale jsem přesvědčená, že to nemá smysl. Stejně něvím jak určovat meze intergálů, nemluvě o tom, že následný výpočet je mi taky záhadou.
Takže o víkendu jsem se učila na zkoušku z matiky. Je to únavné, vyčerpávající a mám pocit, že výsledky jsou slabé. Proto jsem byla ráda, když jsme v sobotu v půl druhé zazvonili u lobů a mohli obdivovat malý byteček s výhledem na základní školu. Když jsme se pokochali výhledem, tak jsme obdivovali postel s nízkým stropem a nakonec jsme dostali výtečnou česnečku. Sešla se tam pěkná sebranka, mamed s kocovinou, paželv s vepřovými čipsy, mekbílová se zinou, kozel s taky kocovinou, enimen bez alžbety a smilla s fiksupojkou. Díky tomu, že návštěvníci se trousili postupně, jsme my, jako jedni z prvních, viděli několikrát lobovu šovinistickou plochu. Taky jsme shlédli chůzi po nenewtonovské kapalině nebo pokus českého jackass o rozbití talíře o hlavu. Byla to taková party nového věku, kdy se lidé sejdou a dívají se společně na youtube. Když jsme odcházeli, tak jsem ukořistila zbytek vepřových čipsů, protože je evidentně nikdo z přítomných nedokázal dostatečně ocenit.

8.01.2007, 17:02:00 . . .

5.01.2007

Jen poznámka
v rubrice Kočky


Takový Silvestr... je děsně fajn. Člověk má volno a odjede si mrznout do Jeseníků. Otčím má v Jeseníkách chatu, kam jsme se již druhý rok uchýlili s přáteli na Silvestr. Jako vždy nám nakonec 3 páry řekly, že nepřijedou, jako vždy jsme se zapřísahali, že se na to můžeme přístě vykašlat a jako vždy to bylo se všemi co přijeli super. Když člověka trápí především kde nakoupí chleba, jestli budou 3 kila brambor stačit pro 9 lidí a jestli je v chalupě nanošeno dost dříví, tak je život rázem jednodušší a je to odpočinek k nezaplacení.
Pravda, pořád mi dělá problémy vstávat před osmou, ale počítám, že se to srovná.

V úterý Petr přivezl Ludwiga a zjistili jsme, jak moc jsme si zvykli být bez koček. Ve středu jsem si od mámy přinesla Damien a pochopila jsem, jak je možné, že i inteligentní ženy rozmazlují své děti. Damien celou cestu tak dojemně a srdceryvně mňoukala, že kdyby to mělo nějaký smysl, tak bych ji hned vyndala z přepravky a přivinula k sobě, ať se nebojí. Ve skutečnosti by to bylo dost kontraproduktivní a naštěstí ještě zbytky soudnosti mám. Ale pochopila jsem, jak se asi musí matka bát o dítě a pro jistotu se ani nesnažím představit si kolikanásobný ten strach a láska musí být.

Jedna z tisíce věcí, které mi na naší firmě vadí, je fakt, že výplatní pásku za listopad jsem dostala dnes. O tom, kdy dostanu stravenky za listopad si netroufám radši ani přemýšlet.

5.01.2007, 12:33:00 . . .

3.01.2007

Vánoční grilování
v rubrice ***nezarazeno***


Vymyslel to Vifi, nám oběma připadal nápad grilovat v zimě fakt uhozený. Ale on povídá "noooo... se svařákem, jen na chvíli, to může být fajn". A my jsme se nad tím zamysleli a dali jsme mu za pravdu. Na začátku to vypadalo, že budeme čtyři. Pak šest, pak osm a najednou mělo přijít 15 lidí. Těšili jsme se. V sobotu dopoledne jsme začali shánět grilovací uhlí a zjistili jsme, že místo grilů a uhlí se teď prodávájí vánoční ozdoby a stojany na stromeček. Takže jsme nakonec byli vděční za dřevěné uhlí z Obi. V blízké vinotéce jsme zakoupili 4,5 litru kvalitního stáčeného Carbernet Sauignon a k tomu dva balíčky celé skořice. Vyznáváme totiž teorii, že svařák se má dělat z dobrého vína, špatné víno sice skořice můře přebít, ale hlava nás bude bolet stejně.
Borek s Lenkou přišli první, protože jsou téměř jediní, kdo umí přijít včas, a zastihli nás v plné práci, protože jsme začali všechno připravovat trochu se zpožděním. Od čtyř do půl páté průběžně přicházeli další a další lidé a odevzdávali své klobásky na gril. Poměrně rychle se vytvořily dvě frakce, svařáková, shromážděná kolem stolu, na kterém se ohříval svařák, a grilovací, shromážděná kolem grilu, který zdatně hřál. 4,5 litru svařáku se ve 13 lidech vypilo během dvou hodin. Naštěstí návštěvníci nějaké víno přinesli. Zajímavé je, že některým nešťastníkům byla na terase zima, mně ovšem ne. Hřál mě svařák a jak jsem pořád běhala z terasy do bytu dělat svařák, z bytu na terasu s hotovým svařákem a po schodech do přízemí otevírat nově příchozím, tak jsem si večírek parádně užívala a zima se mě ani nedotkla. Ve čtvrt na sedm jsme se museli s Paželvem vypravit pro další víno na svařák a z terasy jsme se všichni definitivně přesunuli až po deváté večer. Stihli jsme do té doby sníst skoro všechny klobásky, bílkovinovou bílkovinu Šmakouna, i porovnat donesené cukroví. Mým soukromým vítězem v cukroví byl Borek, protože donesl vosí hnízda, po kterých jsem jen zaprášila. O vítězství v soutěži o nejhnusnější klobásu se podělil Petr s lobem. Lobo donesl strašlivě pálivou klobásu, kterou nikdo nechtěl jíst a on sám se jí také vzdal, zatímco Petr v dobré víře koupil cosi s názvem Libové párky, což bylo umělé střívko, plněné odpornou masovou kaší. Poučení pro příště.
Večer jsme zakončili Sabotérem a kolem jednácté jsme se rozloučili s posledními hosty.
A ráno, na štědrý den, Petr odmítl vstát. V kuchyni byl nepořádek a pomyšlení na 9 litrů vína, které jsme všichni dohromady vypili, nás oba nutilo se zachumlat pod peřinu a slibovat, že příště, příště to bude fakt jen na ty původne plánované dvě hodiny.

3.01.2007, 12:33:00 . . .